Nádor

19. dubna 2012 v 16:00 | Erista |  Zvířata
Ten, kdo sem chodí už delší dobu, ví, že mám potkany, a že ne ně mám alergii, to mi ale nebrání být smutná z toho, že jeden mi umírá...

(Edinka a Francinka, nerozlučná dvojka, která spolu žije už od narození. Naše první ochočené potkanice, které jsme si zamilovali...)
/zdroj srdíčka tu/


Vlastně ani nevím, jestli Francina (ta béžová) umírá, ale vzhledem k nádoru, který se jí vytvořil u přední packy, je to jisté. Kdybych byla nějaký necitlivec, řekla bych, že už má čas na smrt, když už u nás žije takových let. Popravdě, taková léta to nejsou, ale na potkana je to dost. Náš první potkan, Halvorsen, se dožil také vysokého věku, ale pro mě to bylo až moc málo. A já tak doufala, že moje holky mě neopustí...

Sice se s nima skoro nevídám, ale vždy budou v mém srdci, stále si je budu pamatovat jako ty malé myšičky, které k nám jednou přišli, jako ty objevitelky světa, jako moje miláčky. Ano, to, že na ně mám alergii, jsem zjistila hned pár dní po jejich příchodu, nicméně je mám ráda tak, jak jenom může mít člověk rád zvíře.

Bohužel, právě nádory jsou nejčastější příčinou úmrtí potkanů, já o tom vím. Halvorsen také umřel na nádor, myslím, že na stejném místě jako Francina, čili u za přední tlapičkou. Kvůli své hlouposti a zvědavosti jsem do googlu zadala nádory u potkanů... panebože, já to dělat neměla. Ty obrázky, co jsem uviděla, mi vyhnaly dech a vhrkly slzy do očí. Doufám, že Francinka takhle trpět nebude.. (viz tento odkaz- jen pro silné žaludky!). Ach, kam až to zajde?
Mamka říkala, že s ní pojede k veterináři, ale jak znám svoji mamku, věčně vším zaneprázdněnou, asi se na tu cestu vydá bez Francinky...

Nemůžu tomu uvěřit, že se takhle rozpadám, když s holkama vlastně ani netrávím čas. Já bych tak moc chtěla, to mi věřte, ale je tu až příliš velké riziko alergie. Začínám přemýšel nad tím, co se stane, až tu Francina nebude...
Ráno vstanu, a jako vždy půjdu do kuchyně přes chodbu. Pozdravím Pepu, přejdu k balkonovým dvěřím a ke klecím, a... v jedné bude o jednoho hlodavce míň. Edinka tam bude sedět sama, opuštená, víc zdrcená než já.
Více než kvůli sobě truchlím kvůli Edince, vždyť Francina je její sestra, její jediná kamrádka, její útěcha. Přiznávám, občas se poperou, ale kdo ne, vždyť na potkana, pro někoho odporného hlodavce, pro mě velice inteligentní zvíře, je i toto hodně, to, že se mezi nimi utvořilo tak silné pouto, je snad zázrak, ne?

Nejhorší je, že na ten nádor mě vlastně upozornila mamka, a to jen tak mezí řečí. Mám tak ošklivý dojem, že se mi ho ani nechce psát, ale musím... řekla bych, že kdybych to bývala nezaslechla, svět by žil dál, a já v něm šťastná, zatímco Francinka by umírala, bez mého vědomí... ne, to je tak ošklivé, že na to nechci pomyslet. Teď to přeci vím, a ještě se toho dá hodně stihnout. Můžu poprosit mamku, ať ji vyndá z klece, a ukáže svět, protože když nemůžu já, tak donutím někoho jiného. Tak ráda bych si s ní prožila jeden krásný den, stačil by jen jeden... nemám ani to, mám jen pohledy, které nenávidím, vidím ji, vlastně je, když jdu kolem, jak na mě koukají a chtějí se mazlit, ale já nemůžu... nemůžu...
 


Komentáře

1 Niqaa Niqaa | E-mail | Web | 19. dubna 2012 v 16:16 | Reagovat

To je mi líto :-(  :-(  ... Kéž by potkánci nežili tak krátce ;( Určitě ještě  nějakou naději má...

2 Wizie Wizie | Web | 19. dubna 2012 v 16:22 | Reagovat

Eris...
To je mi tak moc líto.
Pejsci také často umírají kvůli nádorům, nebo rakovině.
Ale smrt patří k životu.
Snad Francinka nebude trpět a Edinka to zvládne. Musí... A ty taky. Jsi silná.
Ach kéž bych Ti tak mohla nějak pomoct :-( Kéž by někdo mohl pomoci i jí...

3 Erista Erista | Web | 19. dubna 2012 v 17:12 | Reagovat

[1]: Bohužel, nikdo nežije věčně, ale jak já tvrdím, pokud si i ten krátký život užije, je to navždy. Naději má, nejspíš tu se mnou ještě bude, ale bojím se, že jí to bolí :-(

[2]: Patří, a jak jsem psala, pokud je ten život krásný, je to... taky krásné. Děkuji za podporu, už jen tím mi pomáháš, vím, že na to nejsem sama, a Francince pomůžu já, jak jen to bude v mých silách, a třeba... třeba tu se mnou bude ještě dlouho :-(  :-)

4 jana-janishka jana-janishka | Web | 19. dubna 2012 v 18:36 | Reagovat

chudáčci,lituju tě,mě když umřelo morčátko,nemohla jsem se z toho vzpamatovat a bylo to hrozné,takže asi vím,jak se teď cítíš

5 Erista Erista | Web | 20. dubna 2012 v 12:42 | Reagovat

[4]: Děkuji, už je to lepší :-)

6 Iris Iris | Web | 22. dubna 2012 v 14:40 | Reagovat

mrzí mně to, vím, že když ti na někom záleží, ať už je to zvíře, nebo třeba i člověk, je těžké, skoro nemožné se s jeho odchodem, tam na druhý břeh smířit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama